|
|
Dokumentace Skalního zámku v Býčí skále - jižní část
Kubíčková, Alena ; Hanzl, Vlastimil (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá speleologickým mapováním části jeskynního sytému Býčí skála v Moravském krasu. Část, která byla zmapována, se nazývá Skalní zámek. Pro účely této práce byla zpracována dokumentace pro jižní část Skalního zámku. Byly vyhledány a popsány existující grafické podklady zájmové lokality a pro účely zpracování byly vyhledány i dostupné číselné podklady, které byly při zpracování porovnány s novým měřením. Měření polygonového pořadu Skalního zámku proběhlo pomocí závěsné soupravy. Pro podrobné měření byla použita kombinace upraveného laserového dálkoměru DistoX2 a softwarové aplikace TopoDroid ve vhodně zvoleném tabletu. Výsledky měření byly zpracovány ve volně dostupném programu Therion. V tomto programu byla vyhotovena půdorysná mapa Skalního zámku, dále podélný rozvinutý řez hlavní chodby a podélný řez odbočné chodby. Na závěr této práce byly porovnány mapové klíče používané programem TopoDroid a Therion s oficiálním mapovým klíčem UIS.
|
|
| |
|
| |
|
|
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L. ; Vokurka, Michal
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience.
|
|
|
Hodnocení vlivu návštěvnosti na vybrané jeskyně s využitím GIS
Kukla, Jaroslav ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Jeskyně představují cenné lokality z geologického, paleontologického i biologického hlediska. Jsou významnými biotopy vzácných a ohrožených druhů. Jejich ekosystém bývá zcela specifický a často velice nezávislý na okolním prostředí. Proto jsou jeskyně již od počátků přírodních věd předmětem výzkumů a postupně také předmětem ochrany. Jeskyně mohou být rovněž velice atraktivními cíli cestovního ruchu. V České republice existuje 14 veřejnosti zpřístupněných krasových jeskyní, které mají regulovanou návštěvnost, a jejich provoz je podřízen zájmům ochrany přírody. Na druhou stranu existuje také celá řada jeskyní, které nejsou nikterak zabezpečeny a mohou se stát cílem neregulovaného turismu. Tato diplomová práce pojednává o hodnocení a vlivu návštěvnosti na nekrasové jeskyně v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe, které jsou volně přístupné. Práci jsem rozdělil do tří dílčích částí. V první části jsem se zabýval kvantifikací návštěvnosti všech jeskyní v zájmovém území. Na základě získaných dat jsem provedl užší výběr jeskyní, kterým jsem se později věnoval podrobněji. V druhé části práce jsem se zaměřil na získání informací o návštěvnících a jejich motivacích pomocí anketního šetření provedeného ve vybraných jeskyních. Ve třetí části jsem se pokusil analyzovat dopady návštěvnosti na prostředí jeskyně a...
|
|
|
Taxonomy, diversity and clinical relevance of the genus Aspergillus
Hubka, Vít ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Labuda, Roman (oponent) ; de Beer, Wilhelm (oponent)
Aspergillus je druhově bohatý rod zahrnující téměř 400 druhů, který má velký ekonomický význam v oblastech medicíny, potravinářství, farmakologii a biotechnologických disciplínách. Výzkum zahrnutý v této práci se zaměřuje na aktuální problémy týkající se rodového konceptu, podrodové klasifikace a delimitace druhů. Práce reaguje na potřebu taxonomických revizí některých sekcí a druhových komplexů, a poskytuje nové informace o etiologii aspergilózy. Citlivosti k běžně užívaných antimykotikům jsou poskytnuty pro některé méně běžné oportunní patogeny. Taxonomická část práce přispěla k taxonomické stabilitě a novému konceptu rodu Aspergillus, který se změnil v reakci na přerušení duální nomenklatury u hub. Byl shromážděn dostatek argumentů (např. ověření monofilie, jednotící fenotypové znaky) pro zachování širokého pojetí rodu a vyhnutí se jeho rozdělení na několik rodů. Všechny rody typifikované jmény teleomorf a mající anamorfu Aspergillus byly synonymizovány s rodem Aspergillus, a byla vybrána vhodná jména podle pravidel priority; byly vytvořeny nové kombinace pro teleomorfní druhy, které postrádaly příslušná jména v rodě Aspergillus. Tato práce také přispěla ke zdokonalení podrodového členění prostřednictvím návrhu čtyř nových sekcí v podrodu Circumdati, které byly vytvořeny pro druhy s dosud...
|
|
|
Mikroskopické houby v jeskyních a jiných podzemních prostorách
Horáková, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Hujslová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se diverzitou mikroskopických hub v jeskyních, popřípadě v podzemních prostorách vytvořených člověkem. Jeskyně představují unikátní prostředí pro život organismů charakterictické specifickými mikroklimatickými podmínkami a omezeným zdrojem živin. V práci jsem se podrobněji zaměřila na mikromycety, které byly v prostředí jeskyní izolované ze sedimentů, z ovzduší, z mrtvého hmyzu a z exkrementů. V další části práce se podrobněji věnuji druhu Geomyces destructans, který způsobuje u hibernujících netopýrů nemoc zvanou syndrom bílého nosu - geomykózu. Je to problematika, která v poslední době vzbuzuje velkou pozornost vědců z řad mykologů, zoologů i parazitologů.
|
|
| |
|
|
Actinobacteria communities in natural and anthropogenic environments
Faitová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Yurado Lobo, Valme (oponent)
12 Abstrakt (In Czech) Actinobacteria jsou významnou bakteriální skupinou účastnící se různých ekosystémových procesů, zejména při rozkladu komplexních organických sloučenin. Jejich schopnosti jim umožňují přežít v drsných podmínkách oligotrofních habitatů, jako jsou jezera, pouště, stěny jeskyní nebo odolný a nerozložitelný rostlinný opad v půdě, kde aktinobakterie často dominují. Ačkoliv jsou známy určité biotické a abiotické faktory ovlivňující výskyt aktinobakterií v těchto habitatech, vliv antropogenního tlaku na jejich společenstvo je zřídka znám. Hlavním cílem této práce je tedy určit rozdíly v aktinobakteriálních společenstvech pod přímým (lidští návštěvníci měnící mikroenvironmentální prostředí jeskyň, část 1) a nepřímým (faktory klimatické změny jako jsou změny srážek nebo kvality rostlinného opadu, část 2) vlivem člověka ve dvou habitatech, rostlinném opadu v půdě a stěnách jeskyň, kde aktinobakterie hrají významnou roli a kde dominují. V první části disertace jsme sledovali aktinobakteriální společenstva na zdech francouzských vápencových jeskyní odlišně ovlivněných člověkem (přírodní versus antropizované jeskyně). K identifikaci významných druhů (např. potenciálních patogenů nebo pigmenty produkujících aktinobakterií) pomocí amplikonového sekvenování environmentální DNA (Illumina MiSeq), jsme...
|
|
| |
host ::
RSS.